Náhodou jsem na webu narazil na dřevěné stavebnice modelů a protože jsem jako malý rád lepil modely z papíru i plastu, zatoužil jsem si zas něco zkusit vyrobit. Navíc použití dřeva se moc často nevidí a tušil jsem, že to nebude snadné zacvakávání dílků do sebe.
Pořídil jsem si model historické lokomotivy od firmy Timberkits. Je podle jedné z prvních parních lokomotiv v historii, od Roberta Stephensona, Rocket, viz Wikipedie. Jedná se o jednu z nejobtížnějších stavebnic od Timberkits, takže si člověk procvičí šikovnost a trpělivost.
Takto vypadá krabice, ve které skládačku dostanete. Uvnitř je několik pater dílků (celkem pět). Vše se lepí přiloženým lepidlem (typu Herkules) a je tam i vosk a brusný papír.
Bez návodu by to člověk nedal ani náhodou. Každý krok je podrobně popsaný. Návod je formátu A3 popsaný z obou stran se spoustou obrázků. Když se má použít nějaká osička, naštěstí je u ní v návodu i délka a poloměr.
Hlavní ale je dělat vše s co největší přesností. Někdy díly nemají žádné zářezy, kterých se držet, tak se musíte poradit tím, co je po ruce.
Největším problémem je ale přesnost dřevěných dílků. To není jak s plastem, který se vylije do šablony. Dřevěné dílky ve stavebnici musíte před lepením vždy zkusit, jestli pasují, a celkem často i vhodně obrousit.
Tady už je vidět nějaký progress.
Model je pohyblivý, to jsem doteď zapomněl říct, a přitom to je na něm to nejvíc úžasné. Ve výsledku se pak točí klikou, písty začnou pracovat a kola točit. Takže při lepení si člověk musí dávat pozor, aby se lepidlo nedostalo tam, kam nemá. Na obrázku centrální část po podvozkem.
Začátek práce na pohyblivém pístu. Je složen z poměrně hodně dílů, na tomto prvním obrázku už jich je 6.
Přibylo dalších 7 dílů.
A tady je jeden píst už celý (ještě přibyly další 4 díly - osičky a ukončení), tedy celkem 17 dílků. Ještě píst na druhé straně a další krok je hotový. Jen toto mi zabralo spolu s obrušováním dvou příliš tlustých os (nebo zvětšování děr?) dva večery. A zároveň je vidět, jak se celá konstrukce o 1 mm nevešla na zamýšlený podstavec, ačkoli druhá strana lícuje přesně a nikde není žádná mezera. Dřevo...
Tady se už blížím ke konci. Zbývá posledních 20 koleček a už jen pár osiček.
Podstavec s převodovými koly na osy předních a zadních kol.
Když se kousky, po kterých jezdí další dílek, navoskují, snad nebudou při pohybu vrzat.
Jednou je v návodu instrukce, že se má dílek přilepit pod úhlem 135°. Nezbývá než vzít úhloměr, vyrobit si šablonu a počkat, než lepidlo uschne.
Dělal jsem na tom asi 3 měsíce a šlo by to dát i za týden, kdybych na tom makal opravdu od rána do večera. Výsledek přesný moc není, se dřevem to nezkušený člověk napoprvé asi úplně nedá, ale vše se nakonec pohybuje, jak má. Aspoň když se točí po směru hodinových ručiček :-)
Synovec (10 let) dostal k Vánocům jednodušší model, kytaristu, ale nakonec jsem mu s tím musel pomoct. Vypadají ale parádně. Nakonec ještě (cizí) video lokomotivy, kde se místo kličkou točí nějakým motorkem.
